Top 10 knih na četbu nejen k maturitě

Za dob studia na  gymplu jsem  přečetl hodně knih a rozhodl jsme se vypsat opravdu ty nejlepší, jejichž četba není ztrátou času. Snad to bude inspirací pro mladší, kteří neví co přečíst. Budu rád, když trochu přispěji k rozvoji kultury. Velmi nerad bych, aby bakteriální kultura byla  jediná kultura mladých absolventů do konce jejich života.

10. Satanská bible – Anton LaVey

  • Po prvním ročníku studia je každý přesycen sluníčkovou biblí. V nedokonalém světě se sluší znát i druhou stranu mince, pro lepší nadhled nad věcí. Satanská bible není žádná sada návodů, podle kterých by se alo žít, ale rozhodně je to reálnější soupis  pohledu na náš ambivalentní svět. Slouží jako dobrý studijní materiál, která je vhodné brát s nadhledem.

9. K. Čapek – trologie (Hordubal, Povětroň, vítr), RUR, Továrna na Absolutno

  • Čapkův styl si snad zamiloval každý, kdo četl alespoň jednu jeho knihu a proto nezůstal jen u jedné knihy. RUR nebo Továrna na Absolutno je nejen základ kulturního člověka, ale velmi příjemně čtivá četba, která se hltá sama.

8.  J.P Sartre – Hnus

  • Těžce pochopitelné dílo. Prvních 50% knihy jsem chápal, proč název „Hnus“. V polovině knihy jsem se doslova zařral do psychedilického líčení čumění na prsty u nohou s náplňí existencionalistické atmosféry. Vrcholná kniha pohledu na pokřivený v touze po svobodě.

7. Salinger  – Kdo chytá v žitě

  • Salinger se stal mluvčím mladých lidí. Jeho dílo kdo chytá v žitě je krátké a nese hlubokou myšlenku, která je schovaná kdesi v knize, kde ji mladý čtenář musí sám aktivně hledat, možná prot je tak jednodušše složitá.

6. Antotine de Saint Exupéry – Malý princ

  • Mladý princ je pohádka pro malé děti, kde jsou velmi jednoduše vysvětleny velmi složité otázky lidského bytí. Na této knize je úžasné, že ji můžete číst malému dítěti jako pohádku a sám přitom rozvíjet své kulturní bytí.
  • Prostě velmi těžká  myšlenka, sdlělena velmi jednodušše.

5.  Kladivo na čarodějnice

  • Tady máte celé to posrané křestanství dobře naservírované v nechutném zmaru pokroucených argumentů církve.
  • Malleus Maleficarum je pro mě  natolik silné kafe, kvůli ktérému jsem odsoudil bibli jako největší omyl lidstva.
  • Přečtěte si sami, co vše se dělalo ve jménu Krista.

4. Tři kamarádi – Erich Maria remarque

  • Z dob po první světové válce vládla ve společnosti polodepresivní nálada, která se otiskla ve většině děl. Remarque patří mezi vrcholné představitele a svůj genius loci vtiskl velmi věrohodně. Dokázal bych si představit, že by tuto knihu někdo zfilmoval a stalo by se z ní celovečerní dílo. Mělo by důvod.

3. George Orwell – 1984, farma zvířat

  • Orwellova díla jsou známá především z toho důvodu, že si berou bez servítek téma komunismu. Člověk je v nich vyobrazován jako tvor nesvobodný, neschopný, zpoutaný. Jako nástroj, kterému je potřeba říkat, co má dělat, co má jíst, co má poslouchat. Pokud Vám hodnota lidské svobody není cizí, Orwell Vám vštípí touhu po demokracii a nezávislosti.
  • Obě jeho díla jsem přečetl 4x a vždy v nich našel něco nového a svého.

2. Čekání na Godota – Samuel Beckett

  • Toto dílo je velmi náročné a předpokládám, že 90% lidí nikdy nepochopí jeho krásu. Stejně tak jako není mnoho lidem jasné, proč za toto dílo mohl autor dostat Nobelovku.
  • Osobně k Čekání na Godota shlížím jako k jednomu z těch nejlepších děl, které jsem kdy četl právě pro svoji absurdní myšlenku, který byla  vštípena v díle jako excize mysli. Problém je v tom, že pochopení díla není stejně naservírováno jako čerstvá kuřata v supermarketu a proto  čtenář bez trochu zkušeností nikdy neprocítí hloubku tohoto mistrovského díla.

1.  Manon Lescaut – Vítěslav Nezval

  • Manon Lescaut je dílo, u kterého mě vždy zamrazí na zádech, kdykoliv si na něj vzpomenu.  Kybych měl opravdu něco nazvat vlastenectvím, pak je to tato malá básnická sbírka.  Není potřeba být ligvista, aby Vám docvaklo, jak je čeština nádherný jazyk v podání Vítěslava Nezvala. Čest jeho odkazu dalším generacím. Ten člověk byl rozený génius.
  • Celé dílo je možno stáhnout zde.
  • Dovolte mi malý úryvek z díla.

 

Manon je můj osud.
Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první i poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže, vhozená do kostela.
Manon je všecko, co
neztratí svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě, Manon je plavovláska.
Manon je prví i poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon a Arrasu!
Manon je moje umřít pro krásu