Práce vzdáleně jako novodobý benefit

Úvod

Svět práce

Svět práce je úžasný. Od průmyslové revoluce až do dnešního dne uběhl pořádný kus cesty. Začínalo se s prací 12 hodin denně 6 dní v týdnu a postupem času dochází ke zkracování. Dnes je to 5 dní v týdnu 7,5 hodin denně. Není vyloučeno, že za desítky let to budou 4 dny v týdnu 6 hodin denně.

Rozvoj práce v čase

Tak, jak se práce vyvíjela a specializovala, přesouvala se aktivita lidské práce z rukou směrem nahoru k mysli. Oproti fyzické práci začal vlivem pracovní revoluce rozvoj fyzicky zdatných techniků, kteří řídili věci hlavou a dnes je práce abstrahovaná natolik, že jsou lidi, kteří dělají pouze hlavou, bez potřeby fyzické zdatnosti (například lidé na univerzitách – nic ve zlém). A s možností pracovat pouze duševně, je blízce spjatá remote práce. Abstrakce duševní práce dokázala odstranit fyzično od duševna. A svět nehmotných produktů lidské mysli je dnes vrchol výstupu seberealizace. Nehmotno přináší významné inovace, hůř se tyto nehmotné produkty kopírují a kradou, není potřeba si konkurovat rychlostí nebo nízkou cenou. A vše toto podporuje práce vzdáleně. Myšlenka pochází ze slavné pyramidy, kdy na vrcholu je základní výzkum (vracím slávu akademikům zpět), které poté přechází do oblasti vývoje a na konci je oblast technologií, která je už výsledná aplikace nového jevu do praxe.

O práci vzdáleně

Práce vzdáleně je pro lidi z IT oblasti velmi přirozená věc. A není divu, celý svět IT se rozvíjel od začátku tak, aby bylo možné minimalizovat potřebu být někde fyzicky, z přirozených i praktických důvodů. Fyzicky stačí někde něco namontovat, a vše ostatní jde dělat vzdáleně, pokud jsou dané stroje funkční, zapojené do elektřiny, mají ethernet a software protokoly umožnující práci vzdáleně (ilo, SSH). Jenže IT oblast je trochu odlišná z podstaty věci oproti ostatním oblastem, ale mají něco společného. Je to svět toho nehmotného. Je to jakási metapráce, integrální činnost, která podporuje abstraktní procesy. A pak tento jev spjatý s průnikem a ovlivňováním ostatních činností s IT začal umožnovat ostatním oblastem podobný trend. Začalo to s rozvojem prací nové generace, které před dvaceti lety vůbec neexistovali, třeba online marketingem, Copywritingem, SEO nebo grafickým designem a postupně to začalo pronikat i do oblastí, jako je třeba HR, obchod, logistika a mnohé další oblasti.

COVID jako hybatel

Takovým nejvýznamější hybatel celé této evoluce byl COVID. Bylo to poprvé, kdy svět se začal až absurně moc tlačit do oblasti online. Ne přirozeně, ale nuceně. A ono to tak nějak dosti vachlatě šlo. A tak k pracovním oblastem, které jsou závislé na materiální práci, potřebě být někde fyzicky se začalo zkoušet metodou pokus omyl, zdali to půjde také remote. Hezký příklad je můj kamarád, který má kapelu a za COVIDu s ostatními parťáky přes skype společně zkoušeli hrát. Šlo to, jen dosti vachrlatě.
Až počínaje rokem 2023 zareagoval i zákoník práce na podmínky home office. Než dodám komentář k samotnému zákoníku, odskočme na chvíli a podívejme se na zkušenosti lidi z IT, kteří dělají remote dlouho. Začneme rozbíjet mýty a názory, které se rozvinuli od lidí, co nejsou v IT zdatní a začali v IT dělat.

Mýty o práci vzdáleně

Práce remote je benefit

Práce remote není benefit. Jedná se o naprosto přirozenou aktivitu, která ale vyžaduje mnohem vyšší sebedisciplínu, schopnost mnohem efektivnější komunikace a vůli činnost dlouhodobě vykonávat. Odolávat pokušení. Remote práce jako každá jiná práce se musí naučit a je to dřina. Trvá to desítky let. Digitální nástroje substituujicí osobní komunikaci jsou velmi nedokonalé. V telefonu, či videokonference je mnohem náročnější pochopit emoci za emocí. Čili člověk Vám sice něco říká, ale za tím něčím je něco dalšího. Tato mentální aktivita se velmi špatně učí, kvůli strojovému šumu. Sarkasmus lze poznat, ale dokážete poznat, když na vás někdo mluví, zdali je či není naštvaný? To chce cvik si tento skill osvojit. Je mnohem vyšší tlak na kvalitu písemné komunikace. Postupem času začnete cítit určitou mentální asociálnost v důsledku sociální izolace při práci za strojem dlouhodobě. Číšníci, či ostatní profese, těm už tento svět rozumí. Ostatní chápou, jak je těžká práce s lidmi. Svět už rozumí, proč učitelé hledají adult-only hotely, ale tento svět nemá příliš pochopení pro únavu z toho, že si někdo 12 hodin povídá se stroji. Většinou jsou ajťáci pro zbytek světa divní. Máte na to, patřit mezi ty divné, kterým svět zatím dostatečně nerozumí? Máte na to, cítit se občas doma jako ve vězení. Žít v jedné kostce 4×4, znát jen ledničku, sporák, záchod a stůl s PC?
A také pro remote práci musíme mít příhodné podmínky (samostatný pokoj) a zajistit si další výdaje spjaté s výkonem takové činnosti. Můžete ušetřit za dopravné, neřešit zácpy, riziko silnic. Zde hovoříme o benefitu. Ale ostatní u remote práce není tak úplně benefit, jak se na první pohled zdá. Je to suma komplikací navíc.

Remote práce je o tom, že si konečně udělám vše doma

Bohužel, mnoho lidí ma rovnítko mezi home office a domácími pracemi. Pro spoustu lidí práce doma znamená – nevidí mě šéf, budu dělat že dělám a ve stejnou dobu si doma uklidím, umyju nádobí, opravím kolo, skočím do banky atd.
Je to strašné nepochopení remote práce a její podstaty. Pro skutečnou výkonnost nelze dělat dvě věci současně. Buď se soustředíte na práci, nebo děláte doma co máte dělat doma. Určitou vyjímkou je třeba umívání nádobí v rámci malé pauzy, odsednutí od PC, nebo třeba pověšení prádla. Pokud nemáte dostatečně kvalitní schopnost komunikace a odběhnete si do banky když zrovna máte být u PC, nepůsobí to dobře. Je ptořeba to odkomunikovávat, dávat ostatním najevo potenciální nedostupnost umístěním blockeru do kalendáře. Nejde jen tak si něco udělat a neinformovat o tom. Jedná se o určité best practices. Jinak práce s vámi bude pro ostatní utrpení a brzy vám skončí nejen remote práce, ale možná i samotná práce. Zaměstnavatelé obecně nechtějí platit peníze parazitům, kteří nedělají co mají a musí to dodělávat za ně ostatní.

Práce remote je o tom, že mohu dělat z pláže

Na českém internetu se vlivem jednoho nejmenovaného člověka stala remote práce synonymem pro “podnikání z pláže”. Do tohoto nesmyslu určité osoby, motivované ekonomicky svojí podnikatelskou aktivitou investovali velké úsilí, aby tento mýtus dokázali vytvořit a mnoho lidí, co není z IT obasti si myslí, že remote lze dělat z pláže. Nejde. Abyste byly opravdu efektivní, potřebujete nejen příhodné okolní podmínky (rozumnou teplotu, nesypat každý večer písek z PC), ale i dostatečný klid pro vyvinutí patřičné koncentrace. Cestovat a u toho pracovat jde velmi špatně. Nejde sedět jednou prdelí na dvou židlích. Buď pracujete, nebo cestujete. Když to špatně smícháte, výsledky obojího stojí za nic. Výstup z remote práce je o ničem a památek si taky moc neužijete. Lze to například tak, že někam odcestujete na 10 dní, z toho 5 dní děláte 12 hodin denně, poté zbylých 5 dní cestujete bez stresu. A chce se Vám opravdu dělat 12 hodin, aby byla vaše přidaná hodnota dlouhodobě zajímavá?

Remote práce není fyzicky náročná

Je! A hodně. Při práci v sedě trpí vše. Ruce, nohy, páteř, svalová i kosterní soustava. Pro plnohodnotný výstup z remote práce je potřeba nejen dodržovat dlouhodobě základy ergonomie sezení, ale také mít patřičné podpůrné pomůcky, dělat pravidelně malé pauzy (umývání nádobí). Je potřeba mít velmi kvalitní židli, ideálně alespoň 3 monitory, dobrý stůl, chodit pravidelně na masáže, pravidelně cvičit alespoň jednou týdně. Ne každý na to má si tyto schopnosti a návyky odlišného živnotního stylu osvojit.
Uvedu příklad – Pouhá podložku pod nohy za pár stovek dokáže snížit pravepdodobnost, návštěvy ortopeda za pár let. A podobných pomůcek je mnoho, které je potřeba si zajistit. Remote práce je zkrátka fyzicky náročná.

Novela v zákoně o home office

Tím se konečně dostáváme ke zmíňce o novele v zákoníku práce, který upravuje podmínky pro home office. Předně – jedná se o dobrou věc, že to bylo uvedeno i písemně jako určitá forma práv, podmínek a pravidel hry. V tomto ohledu se jedná o pozitivní věc a je zde i dostatečná volnost, aby si zaměstnavatel sám usoudil, zdali remote práci povolí nebo ne pro určité profese.

• Neštastně je novela interpretována jako forma benefitu pro zaměstnance. Jak již víme, nejedná se o benefit.
• Navíc vcelku demotivačně zaměstnavatel musí zaměstnanci hradit za elektřinu a plyn, to také není příliš motivační.
• Z pohledu zaměstnance, pokud opravdu chce dělat remote, je to nepřiměřená zátěž jak mentální, tak fyzickáa výdaje s tím jsou mnohem vyšší. Není to pro každého zkrátka.
• Dobrou možností je pro matky na mateřské pracovat remote, ale jak již víme, nejde dělat dvě věci současně. Je sice lepší když daný zaměstnanec dělá alespoň něco než nic, ale nelze očekávat, že by výstupy byly adekvátní tak, jako kdyby daný uživatel byl fyzicky dostupný v offline týmu.
• Proto lze očekávat, že ze strany zaměstnavatele bude možná i diskuze o adekvátním snížením platu v důsledku očekávatelného nižšího příjmu.
• Je velmi pozitivní, že o home office je možno žádat v případě, že pečujete o určitou osobu závislou. jedná se o vstřícný krok.

Celkově novela je lose-lose pro obě strany.
Není to pro zaměstnavatele příliš motivační někoho pouštět na remote práci. Obzvlášť, když se sníží možnosti kontroly, které nad daným zaměstnancem je, pokud je “pod dohledem”.

Pro zaměstnance nedává smysl dělat remote, pokud se nenaučí ve svém volném čase sumu návyků spjatých se změnou živnostního stylu a s určitou finanční investicí pro zajištění si příhodných podmínek, které zaměstnavatel nemá povinnost zajistit.

Závěr

I tak, přes tyto negativní vyhlídky, remote práce se bude rozvíjet v čase a začne v budoucnu převažovat. Umím si představit, že řidiči auta ráno sednou za PC, a budou remote řídit kamion jednoho dne z Holandska do Bratislavy.

daná činnost má mnoho třecích ploch a bez patřičné edukace se daná oblast nebude rozvíjet ku prospěchu společnosti, ale spíše to bude ku prospěchu jedince na úkor ostatních.